Podzemní laboratoř Josef

Štola Josef představuje horizontální podzemní dílo (komplex sledných chodeb a štolových překopů na ložiscích Čelina a Mokrsko o celkové délce téměř 10 km). Kromě horizontálního přístupu bez nutnosti fárání je další výhodou různorodost nemonotónních geologických formací, přirozené větrání kombinované s nuceným větráním či dostupost z Prahy (60 km). Štola Josef je součástí rozsáhlého areálu Podzemní laboratoře Josef, který nabízí doprovodné zázemí (akreditovaná laboratoř, dílny, administrativní budova).

Popis štoly Josef

Geologické poměry

Historie štoly Josef

Využití podzemní laboratoře

Návštěva štoly Josef

Popis štoly Josef

Jedná se o komplex sledných chodeb a štolových překopů na ložiscích Čelina, Mokrsko-západ a Mokrsko-východ vybudovaných v letech 1980–1991 během těžkého báňského průzkumu v oblasti historické těžby v zlatonosném revíru Psí hory. Páteřní překop délky 1835 m spojuje ložisko Čelina s ložisky v oblasti Mokrska. Na ložisku Čelina byla vyražena 2 mezipatra, +20 a +40. Mezipatra byla spojena se štolovým horizontem 4 komíny a v úrovni +40 byla vyražena jedna větrací chodba vedoucí na povrch.

U portálu je tunel kompresorovny souběžný se štolovým překopem a sací překůpek, který přiváděl vzduch do kompresorovny. Ve vzdálenosti 80 m od portálu je bývalá akumulátorovna (lokomotivní depo), ve staničení 750 m od portálu jsou prostory bývalé prachárny se zasypaným komínem ŠP/K-1 výšky 90 m. Ve staničení 1820 m se nachází odbočení ke komínu ŠP/K-2, výšky 133 m.

Sledné chodby na ložiscích jsou vedeny západo-východním směrem, překopy pak severo-jižním směrem. Tomu odpovídá i původní značení překopů v důlních mapách – SP a JP. Číslování překopů je zvoleno směrem od páteřního překopu na západ lichými čísly, na východ sudými, aby byla zajištěna jednoduchá orientace při pobytu v podzemí při neočekávaných situacích. Přibližně 90 % výlomů není vystrojeno.

Geologické poměry

Štola Josef se nachází ve zlatorudném revíru Psí Hory s převážným výskytem zlata a wolframu (Au,W). Stratigraficky patří lokalita do davelského souvrství kralupsko-zbraslavské skupiny hornin proterozoika. Jedná se o vulkanicko-sedimentární horniny jílovského pásma, převážně vulkanity (bazalty, andezity, ryolity), sedimenty (rohovce) a jejich kombinace (tufy, tufity), pronikané mladšími intruzívními horninami (granodiority, albitické žuly). Celá oblast je složitě, pravděpodobně opakovaně, tektonicky zpracována (puklinatost, dislokace a další tektonizace). Ložiska zlatonosných rud jsou vázána na poruchové zóny v horninách jílovského pásma a v okolních horninách středočeského plutónu. Jedná se o křemenné žíly, žilné roje a žilníky.