Historie štoly Josef
Historie štoly Josef
Lokalita Mokrsko – Čelina, na které se štola Josef nachází, patří do zlatonosného jílovského pásma. V jílovském revíru na ploše přibližně 25 km2 je zaregistrováno okolo 3000 báňských děl. Zlato zde bylo rýžováno již v 1. století před Kristem. V době vrcholného rozvoje středověké těžby se tu pracovalo v 500 dolech, které v době Karla IV. (kolem roku 1350) dosahovaly hloubek 150–200 m. Po roce 1420 a v dalších stoletích těžba živořila. Teprve technické prostředky 20. století umožnily, aby se na krátký čas znovu rozběhla.
V letech 1958 až 1968 vydal zdejší revír 1133 kg zlata. Bylo vytěženo 420 000 tun rudy s průměrnou kovnatostí 3,2 g Au/t. Pro nerentabilnost byla v roce 1970 těžba zastavena. V roce 1981 byl zahájen nový průzkum celé ložiskové oblasti. V rámci tohoto průzkumu byla vyražena průzkumná štola Josef, která zjistila u obcí Čelina a Mokrsko, v místě starých důlních prací, významná zlatonosná ložiska. Při poloprovozním dobývání bylo v roce 1989 až 1991 z ložiska vytěženo 19 500 tun rudniny s průměrnou kovnatostí 1,6 g Au/t. Průzkumná činnost na štole Josef byla ukončena v roce 1991, po roce 2000 byl přístup do podzemí znemožněn uzavřením vstupních portálů betonovými zátkami.
Vznik pracoviště Podzemní laboratoře Josef
Centrum experimentální geotechniky vzniklo jako samostatné pracoviště Fakulty stavební ČVUT v Praze 1. ledna 1998. Důležitým milníkem se stal rok 2007, kdy v průzkumném díle štola Josef u Slapské přehrady bylo pro výuku a výzkum zprovozněno a slavnostně otevřeno prvních 620 m podzemních chodeb.
Stavební práce na zpřístupnění podzemí probíhaly v období od září 2006 do února 2007. Projektantem DSP, RDS a konzultantem při výstavbě pro podzemí byla firma IKP Consulting Engineers, s. r. o., pro nadzemní část ASA Projekt Příbram, zhotovitelem byl Metrostav, a. s., divize 5, investorem Metrostav, a. s., generální ředitelství.
Snaha zřídit podzemní laboratoř jako nové, moderní experimentální pracoviště byla inspirována existencí obdobného zařízení v Colorado School of Mines v Goldenu (Denver, USA).
Tato báňská univerzita provozuje pro potřebu praktické výuky a výzkumu v oblasti geotechniky, geologie a mapování školní důl „The Edgar Experimental Mine“ v Idaho Springs. Obdobná pracoviště však existují i v Evropě. Motivace pro zřízení laboratoře vycházela z předpokladu, že i v ČR existuje potřeba rozvoje experimentální výzkumné činnosti vysokých škol hlavně v oblasti materiálového inženýrství, environmentální geotechniky, geologie či hydrogeologie v přírodním „in situ“ prostředí. Důležitým předpokladem také bylo, že zřízení tohoto pracoviště přispěje k užší spolupráci mezi vysokými školami a praxí.
Pro vyhledání vhodného podzemního díla byly definovány základní předpoklady:
- finanční dostupnost (pořizovací cena, náklady na provozování a uzavření),
- pestřejší geologické podmínky (zastižení různých nemonotónních geologických formací),
- možnost dílo v budoucnosti rozšiřovat (rozrážky pro jednotlivé experimenty),
- vzdálenost do 60 km od Prahy.
Při výběru lokality bylo předmětem zájmu horizontální dílo (štola), nikoli na provoz finančně značně náročnější šachta. Z ekonomického hlediska byla jednoznačně vyhodnocena jako nejpříznivější varianta získat nevyužívané podzemní dílo štoly Josef. Vlastníkem opuštěného důlního díla je Ministerstvo životního prostředí ČR, se kterým Fakulta stavební ČVUT v Praze uzavřela 31. 3. 2005 smlouvu umožňující podzemní dílo využívat pro studijní, vzdělávací a výzkumné účely. Zřízení podzemní laboratoře podpořilo zastupitelstvo obce Chotilsko i vlastník okolních pozemků Lesy ČR, a. s. Důležitým partnerem projektu byla společnost Metrostav a.s.
Dnešní možnosti využití podzemní laboratoře Josef
Kromě pedagogické činnosti v rámci Fakulty stavební ČVUT v Praze máme zájem o spolupráci s praxí. Spolupracujeme například se Správou úložišť radioaktivních odpadů na řadě projektech a in-situ experimentech s požadavkem na zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany člověka a životní prostředí.
Kromě geotechniky jsme otevření pro společné projekty zejména z oblasti
- akustiky,
- monitoringu,
- geodézie podzemních staveb,
- hydrogeologie,
- skladování energií a CO2,
- problematiky radonu,
- automatizace a robotiky.
Velkoprostorová kaverna jako unikátní podzemní prostor o půdorysných rozměrech 7x15m a výšce 40m, která je využívána kromě exkurzí pro veřejnost také pro výuku, se nabízí pro další využití v praxi.
Spolupracujícím subjektům se u nás kromě společných výzkumných projektů otevírají také možnosti pro prezentace inovativních produktů a testování různých technologií s využitím přilehlého povrchového areálu včetně administrativních prostor – kanceláře a učebny, technologických prostor – dílny, a experimentálních prostor – akreditované geotechnické laboratoře.
V našich prostorách pořádáme také konference či firemní teambuilding.
